HEPA filtr by měl být vyměněn v kterémkoli z následujících případů:
Tabulka 10-6 Četnost monitorování čistého vzduchu v čistých prostorách
| Úroveň čistoty Testovací položky | 1~3 | 4~6 | 7 | 8, 9 |
| Teplota | Monitorování cyklu | 2krát za hodinu | ||
| Vlhkost | Monitorování cyklu | 2krát za hodinu | ||
| Hodnota diferenčního tlaku | Monitorování cyklu | 1krát týdně | 1krát za měsíc | |
| Čistota | Monitorování cyklu | 1krát týdně | Jednou za 3 měsíce | Jednou za 6 měsíců |
1. Rychlost proudění vzduchu je snížena na minimum. Ani po výměně primárního a středního vzduchového filtru nelze rychlost proudění vzduchu zvýšit.
2. Odpor vzduchového filtru HEPA dosahuje 1,5 až 2násobku počátečního odporu.
3. Vzduchový filtr HEPA má neopravitelnou netěsnost.
6. Komplexní test výkonu po výměně koncového filtru Po vyčištění zařízení pro tepelnou a vlhkostní úpravu a ventilátoru v klimatizačním systému by měl být spuštěn systémový ventilátor, aby se čisticí systém uvedl do provozu, a proveden komplexní test výkonu.Hlavní obsah testu je:
1) Stanovení systémového výkonu, objemu vratného vzduchu, objemu čerstvého vzduchu a objemu odpadního vzduchu
Systém měří objem přiváděného a odváděného vzduchu, objem čerstvého vzduchu a objem odpadního vzduchu na vstupu vzduchu do ventilátoru nebo v otvoru pro měření objemu vzduchu na vzduchovodu a nastavuje se příslušný nastavovací mechanismus.
Přístrojové vybavení používané při měření je obecně: podřízený a mikrotlakoměr nebo anemometr s oběžným kolem, anemometr s horkou kuličkou a podobně.
2) Stanovení rychlosti a rovnoměrnosti proudění vzduchu v čisté místnosti
Čistá místnost s jednosměrným prouděním a čistá místnost s vertikálním jednosměrným prouděním se měří 10 cm pod vysoce účinným filtrem (30 cm v americkém standardu) a v horizontální rovině pracovní plochy 80 cm od podlahy. Vzdálenost mezi měřicími body je ≥ 2 m a počet měřicích bodů není menší než 10.
Rychlost proudění vzduchu v čisté místnosti s nejednosměrným prouděním (tj. v turbulentní čisté místnosti) se obvykle měří při rychlosti větru 10 cm pod otvorem pro přívod vzduchu. Počet měřicích bodů lze vhodně uspořádat podle velikosti otvoru pro přívod vzduchu (obecně 1 až 5 měřicích bodů).
6. Komplexní test výkonu po výměně koncového filtru Po vyčištění zařízení pro tepelnou a vlhkostní úpravu a ventilátoru v klimatizačním systému by měl být spuštěn systémový ventilátor, aby se čisticí systém uvedl do provozu, a je proveden komplexní test výkonu. Hlavní obsah testu je:
1) Stanovení systémového výkonu, objemu vratného vzduchu, objemu čerstvého vzduchu a objemu odpadního vzduchu
Systém měří objem přiváděného a odváděného vzduchu, objem čerstvého vzduchu a objem odpadního vzduchu na vstupu vzduchu do ventilátoru nebo v otvoru pro měření objemu vzduchu na vzduchovodu a nastavuje se příslušný nastavovací mechanismus.
Přístrojové vybavení používané při měření je obecně: podřízený a mikrotlakoměr nebo anemometr s oběžným kolem, anemometr s horkou kuličkou a podobně.
2) Stanovení rychlosti a rovnoměrnosti proudění vzduchu v čisté místnosti
Čistá místnost s jednosměrným prouděním a čistá místnost s vertikálním jednosměrným prouděním se měří 10 cm pod vysoce účinným filtrem (30 cm v americkém standardu) a v horizontální rovině pracovní plochy 80 cm od podlahy. Vzdálenost mezi měřicími body je ≥ 2 m a počet měřicích bodů není menší než 10.
Rychlost proudění vzduchu v čisté místnosti s nejednosměrným prouděním (tj. v turbulentní čisté místnosti) se obvykle měří při rychlosti větru 10 cm pod otvorem pro přívod vzduchu. Počet měřicích bodů lze vhodně uspořádat podle velikosti otvoru pro přívod vzduchu (obecně 1 až 5 měřicích bodů).
3) Detekce teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu
(1) Před měřením teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu by měl být čištěný klimatizační systém nepřetržitě v provozu po dobu alespoň 24 hodin. V místech s požadavky na konstantní teplotu by měření mělo probíhat nepřetržitě déle než 8 hodin v souladu s požadavky na rozsah kolísání teploty a relativní vlhkosti. Interval měření nesmí překročit 30 minut.
(2) Podle rozsahu kolísání teploty a relativní vlhkosti by měl být pro měření zvolen odpovídající přístroj s dostatečnou přesností. (3) Měřicí body v interiéru jsou obvykle uspořádány na následujících místech:
a. výstup zpětného vzduchu
b. Reprezentativní místa v pracovní oblasti s konstantní teplotou
c. střed místnosti
d. citlivé součástky
Všechny měřicí body by měly být ve stejné výšce 0,8 m od podlahy, nebo podle velikosti zóny s konstantní teplotou, uspořádány v několika rovinách v různých výškách od země. Měřicí bod by měl být od vnějšího povrchu vzdálen více než 0,5 m.
4) Detekce proudění vzduchu v interiéru
Pro detekci proudění vzduchu v interiéru je klíčové ověřit, zda organizace proudění vzduchu v čisté místnosti splňuje požadavky na čistotu. Pokud proudění vzduchu v čisté místnosti nesplňuje požadavky na organizaci proudění vzduchu, je i čistota v čisté místnosti obtížná nebo nesplňuje požadavky.
Proudění čistého vzduchu v interiéru má obvykle tvar shora dolů. Během detekce je třeba vyřešit následující dva problémy:
(1) Způsob uspořádání měřicích bodů
(2) Pomocí zapalovače cigaret nebo zavěšené monofilní nitě bod po bodě pozorujte a zaznamenávejte směr proudění vzduchu a označte směr proudění vzduchu na řezu s uspořádáním měřicích bodů.
(3) Porovnáním naměřeného záznamu s posledním naměřeným záznamem a zjištěním jevu, který je nekonzistentní nebo odporuje organizaci proudění vzduchu v interiéru, by měla být analyzována a zpracována jeho příčina.
5) Detekce zneužití proudnic (pro detekci rovnoběžnosti proudnic v čisté místnosti s jednosměrným prouděním)
(1) Pro pozorování směru proudění vzduchu v rovině přívodu vzduchu lze použít jednu přímku. Obecně platí, že každý filtr odpovídá jednomu pozorovacímu bodu.
(2) Zařízení pro měření úhlu měří úhel proudění vzduchu od stanoveného směru: účelem zkoušky je ověřit rovnoběžnost proudění vzduchu v celém pracovním prostoru a difuzní výkon vnitřku čisté místnosti. Použité vybavení: generátory kouře se stejným výkonem, olovnice nebo vodováha, měřicí pásmo, indikátor a rám.
6) Stanovení a regulace statického tlaku v interiéru
7) Kontrola čistoty vnitřních prostor
8) Detekce planktonických bakterií a sedimentačních bakterií v interiéru
9) Detekce vnitřního hluku
1. Cyklus výměny vzduchového filtru
Vzduchové filtry každé úrovně používané v systému čištění klimatizace by měly být vyměněny za určitých okolností a v závislosti na jejich specifických podmínkách.
1) Výměna filtru čerstvého vzduchu (také známého jako předfiltr nebo počáteční filtr, hrubý filtr) a mezilehlého vzduchového filtru (také známého jako střední vzduchový filtr), který může mít dvojnásobek počátečního odporu vzduchu. Čas pokračovat.
2) Výměna koncového vzduchového filtru (obecně se jedná o neúčinný, účinný a ultraúčinný vzduchový filtr).
Národní norma GBJ73-84 stanoví, že rychlost proudění vzduchu je snížena na minimum. Ani po výměně primárního a středního filtru nelze rychlost proudění vzduchu zvýšit; odpor vzduchového filtru HEPA dosahuje dvojnásobku původního odporu; filtr by měl být vyměněn, pokud dojde k neopravitelnému úniku.
2. Volba vzduchového filtru
Po určité době čištění klimatizace je nutné vyměnit vzduchový filtr použitý v systému. Při výměně filtru je třeba dodržovat následující pokyny:
1) Nejprve použijte vzduchový filtr, který je shodný s původním modelem filtru, specifikacemi a výkonem (včetně výrobce).
2) Při zavádění nových modelů a specifikací vzduchových filtrů je třeba zvážit a zvážit možnost instalace původního instalačního rámu.
3. Demontáž a čištění vzduchového filtru, dodávka klimatizačního systému, čištění potrubí zpětného vzduchu
U systému čištění klimatizace před demontáží původního vzduchového filtru (označovaného hlavně jako konec účinného nebo ultra účinného vzduchového filtru) by mělo být zařízení v čisté místnosti zabaleno a zakryto plastovou fólií, aby se zabránilo usazování vzduchového filtru na konci. Po demontáži a demontáži se prach nahromaděný ve vzduchovodu, tlakové komoře atd. usazuje a znečišťuje zařízení a podlahu.
Po demontáži vzduchového filtru v systému je třeba pečlivě a důkladně vyčistit instalační rám, klimatizaci, přívodní a odvodní vzduchové potrubí.
Při demontáži vzduchového filtru ze systému se doporučuje dodržet pořadí montáže: primární (nový vzduchový) filtr, filtr se střední účinností, filtr s nižší účinností, filtr s vysokou účinností a ultraúčinný vzduchový filtr, což může snížit množství prachu vstupujícího do čisté místnosti.
Protože není snadné vyměnit vzduchový filtr na konci klimatizačního systému a cyklus výměny je dlouhý, doporučuje se provést generální opravu všech zařízení v systému při výměně koncového vzduchového filtru.
4. Odstraňte jemné prachové částice
Po vyjmutí a úplném vyjmutí vzduchového filtru ze systému lze spustit ventilátor v systému, aby profoukl všechny vzduchové kanály, zejména přívodní kanál) a rám pro instalaci koncového filtru a čistou místnost, aby se filtr přichytil k příslušným povrchům. Jemné prachové částice mají své vlastnosti ohnivzdornosti.
5. Výměna vzduchového filtru (s nízkou účinností, nízkou účinností, ultra-účinností)
V systému čištění vzduchu hraje koncový filtr klíčovou roli v zajištění čistoty čistého prostoru instalace vzduchových filtrů na všech úrovních.
Koncové filtry v čistých prostorách obvykle používají vysoce účinné, ultra účinné filtrační filtry nebo filtry s nízkou propustností, které mají velmi vysokou účinnost filtrace prachu, a proto mají nevýhodu v tom, že se snadno ucpávají. Obecně platí, že při provozu čistých prostor je často nepohodlné vyjímat a vyměňovat koncový filtr v hlavním přívodním potrubí vzduchu v čistých prostorách a v systému čisté klimatizace kvůli vztahu mezi vnitřní prací a čistotou čistých prostor. Horní strana zařízení je navržena tak, aby snížila koncentraci částic na koncentraci potřebnou pro čistotu čistých prostor a aby se prodloužila životnost koncového filtru, před vysoce účinný nebo ultra účinný filtr se umisťuje mezilehlý filtr.
Čas zveřejnění: 3. ledna 2015